Veřejná debata a politické narativy o možném ruském útoku na pobaltské státy a jeho důsledcích pro evropskou bezpečnost.
Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na pondělní Bezpečnostní konferenci ve Sněmovně zmínil důrazné varování od amerických partnerů ohledně Ruska. „Ve stejné době zaznívají z Ruska opět hlasy, že ruské obyvatelstvo v pobaltských zemích je utiskováno, že NATO z Pobaltí ohrožuje Rusko,“ řekl dále Koudelka.
Rusko se chystá zaútočit v Evropě. Takovéto zprávy kolovaly posledních několik týdnů médii. I v Česku se k nim vyjadřoval premiér Andrej Babiš. Překvapivě ke klidu vyzývali představitelé teoreticky nejohroženější oblasti, Pobaltí. Právě o ruské hrozbě, připravenosti Evropy a situaci v baltských státech hovoříme s britským politologem, znalcem regionu a ředitelem a zakladatelem Baltic International Security Centre Edwardem Lucasem.
Rusko by pokládalo případné rozmístění dalších sil Severoatlantické aliance v Pobaltí za eskalaci, varovala dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. O zřízení americké vojenské základny na svém území usiluje Litva, kde se dosud američtí vojáci, vyslaní k posílení východního křídla NATO a k odstrašení případné ruské agrese, střídají podle rotačního principu. Mluvčí před novináři pochválila Slovensko za odhalení sochy sovětského maršála Ivana Koněva na Dukle. Slovenský přístup dala do…
Rusko by pokládalo případné rozmístění dalších sil Severoatlantické aliance v Pobaltí za eskalaci, varovala ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Litva usiluje o zřízení americké vojenské základny na svém území a posílá další vojáky ke Kaliningradské oblasti. Zacharovová dále pochválila Slovensko za odhalení sochy sovětského maršála Ivana Koněva na Dukle. Slovenský přístup dala do kontrastu s „barbarstvím v Česku“.
Estonsko trvale přesouvá svá vojska blíž k hranici s Ruskem a pořizuje si zbraně, s nimiž bude moci zasáhnout cíle hluboko na ruském území, napsal list Financial Times. Rusko se v příštích dvou letech nechystá rozpoutat otevřenou válku se Severoatlantickou aliancí, domnívají se estonská armáda a zpravodajské služby. Varují však zároveň, že se Moskva připravuje na potenciální budoucí konflikt s touto baltskou zemí, která je členem NATO od roku 2004.
Estonsko trvale přesouvá svá vojska blíž k hranici s Ruskem a pořizuje si zbraně, s nimiž bude moci zasáhnout cíle hluboko na ruském území, napsal list Financial Times (FT). Rusko se podle Estonců v příštích dvou letech nechystá rozpoutat otevřenou válku s NATO, varují však zároveň, že se Moskva připravuje na potenciální budoucí konflikt. O hrozbě střetu s Ruskem promluvil i šéf Spolkové zpravodajské služby (BND).
Země Severoatlantické aliance nečelí ze strany Ruska bezprostřední hrozbě, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte. Hodnocení rizika představovaného Ruskem je stejné jako před rokem, dodal podle agentury Reuters.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý po uložení korunovačních klenotů setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Babiš to uvedl pro server Deník.cz. Hovořili podle něj o programu příští Bezpečnostní rady státu, včetně možné reakce na případný ruský útok na některý z pobaltských států. Příští Bezpečnostní rada státu bude 20. října.
„Děláme za Rusy polovinu práce,“ varuje někdejší šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek v souvislosti s rostoucí válečnou psychózou v Evropě. Zatímco Ukrajině hrozí drtivá porážka a Spojené státy dávají od konfliktu ruce pryč, evropští politici podle něj situaci nezvládají a straší lidi ruskou invazí. V otevřeném rozhovoru Zaorálek vysvětluje, proč má Robert Fico legitimní strach z rozšíření války, a tvrdě se opírá do Radka Sikorského, Donalda Tuska i domácích „jestřábů“.
Scénář invaze z Běloruska: Litva zahájila historicky největší válečnou mobilizaci civilistů. Litva v závěru týdne spustila masivní celonárodní cvičení…
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke slovům Petra Pavla o hrozícím útoku Ruské federace.
Zatímco evropské bezpečnostní složky varují před hrozbami ze strany Moskvy, samotný putinovský režim se nehroutí a oporu nachází v části veřejnosti ochotné akceptovat ekonomické potíže výměnou za velmocenské ambice. Rusista Tomáš Glanc v Českém rozhlase rozebral motivy Kremlu i ruskou realitu.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. V pátek to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva ruskojazyčných obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Litva a Polsko připravují mezinárodní plán evakuace civilistů. V případě krize by se tak část obyvatel této pobaltské země, ale i Lotyšska a Estonska, mohla přesunout přes polskou hranici. V pátek to řekl šéf litevského národního centra pro zvládání krizí Vilmantas Vitkauskas.
„Rusko čelí další speciální vojenské operaci. Bude velmi krátká“. Text s takovým titulkem v pátek ráno vydala ruská státní tisková agentura Ria Novosti. Autor v ní rozvíjí důvody, proč bude muset Rusko napadnout Litvu. Prý k tomu ani nebude potřebovat územní vpád, stačit budou rakety. Později text z webu zmizel.
Švédské a finské stíhačky ve čtvrtek vzlétly, aby v mezinárodním vzdušném prostoru nad Finským zálivem zachytily a identifikovaly ruské vojenské letouny. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo finské letectvo.
Reakce na veřejném facebookovém profilu strany na sdělení šéfa BIS Koudelky britskému deníku o ruském útoku na Evropu
V polském Sejmu zaznělo 17. září varování, které okamžitě rezonovalo celou Evropou. Premiér Donald Tusk oznámil, že podle polských zpravodajských služeb Rusko připravuje hybridní údery drony a raketami proti zemím podporujícím Ukrajinu,...
Varování před možným ruským testem soudržnosti NATO, o kterém informovala Česká televize s odvoláním na šéfa BIS Michala Koudelku, sklízí kritiku. Podle ekonoma Pavla Šika vedou podobné spekulace k šíření paniky a prokazatelně ničí hospodářství. Vadim Petrov navíc varuje, že eskalace napětí a neuvážené hrozby mohou Evropu zatáhnout do ničivého konfliktu s nepředvídatelnými ekonomickými následky.
Finský prezident Alexander Stubb varoval před „přehnanou“ reakcí unijních států na ruské hrozby či sabotáže. Rusko se podle něj snaží Evropu destabilizovat a zastrašit, nemá však zájem ani kapacitu rozpoutat rozsáhlý vojenský konflikt s NATO. Žádné důkazy tomu podle něj nyní nenasvědčují a kritizoval proto „přehnaná“ varování některých tajných služeb. Přehnané reakce na ruské hybridní útoky by navíc Moskvě hrály do karet, řekl Stubb serveru Politico.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci rozhodně odmítl varování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, které pronesl v deníku The Guardian, podle něhož by mohl ruský útok na některý ze států NATO přijít již v řádu měsíců. Předseda vlády se podivil nad výroky Koudelky po jednání kabinetu a uvedl, že v rámci služebního postupu podobné informace od zpravodajských služeb neobdržel a Česká republika podle něj aktuálně nečelí žádnému bezprostřednímu nebezpečí…
Ruský test soudržnosti NATO může přijít již brzy, varovali v rozhovorech s listem The Guardian představitelé evropských zpravodajských služeb včetně šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky. Ten řekl v neděli ve zveřejněném rozhovoru, že možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států aliance, by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců.
V případě války nebo jiných hrozeb by mohli být obyvatelé litevského hlavního města Vilniusu, který leží nedaleko běloruských hranic, evakuováni, mimo jiné i do Polska. Litva, která se viditelně připravuje na válku s Rusy, má už podrobné plány na přesun obyvatelstva. Jak upozorňuje dnes server DoRzeczy, polské místní samosprávy ale o tom nejsou informovány, natož připraveny. Litva má necelé tři miliony obyvatel, samotný Vilnius asi 600 tisíc.
Z řad amerických analytiků zaznívají pochybnosti, proč by Rusko mělo právě nyní přistoupit k výrazné eskalaci, když se jeho pozice vůči Ukrajině naopak zlepšuje. Pentagon mezitím zvažuje stažení tisíců amerických vojáků z Evropy a objevuje se i jiné čtení evropských varování před ruskou agresí – nemají zabránit právě odchodu Američanů?
Kdyby se Rusko rozhodla napadnout Severoatlantickou alianci, rychle by ho porazila. Řekl to polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, podle něhož má NATO v mnohém převahu. Poukázal na to, že Rusko má problémy i s ukrajinskými drony. Stále častěji se z úst evropských představitelů objevují obavy, že Moskva na Alianci nějakým způsobem zaútočí.
Rusko se podle českého prezidenta Petra Pavla snaží v Evropě vytvářet atmosféru nedůvěry vůči institucím a zasévat rozkol mezi jednotlivými státy. Zároveň se podle něj pokouší odradit evropské země od podpory Ukrajiny a od postojů namířených proti Moskvě. Pavel to řekl ve středečním rozhovoru pro americkou CNN, kde upozornil také na snahu Ruska využívat různé aktivity tak, aby bylo co nejtěžší jednoznačně připsat za ně odpovědnost právě Moskvě.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová pohrozila devastující odezvou na to, co nazvala protiruskými činy v Pobaltí. Hovořila o riziku dalšího nárůstu napětí v regionu. Pobaltské státy jsou členy Severoatlantické aliance, podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi a ostře vystupují proti počínání Moskvy.
O začátku války jen zřídka rozhoduje racionální úvaha, jakou provádějí bezpečnostní analytici. Invaze na Ukrajinu v únoru 2022 je ideálním příkladem.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko odvážilo riskovat útokem na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval polského premiéra Donalda Tuska před další eskalací ze strany Ruska. Podle Tuska bude příštích šest měsíců rozhodujících a Polsko i NATO musí být připraveny na různé scénáře. Ukrajina podle něj potřebuje větší podporu ze vzduchu, což je klíčové i pro bezpečnost Polska.
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=s%25NhqT%26kYE%7C(z%20mg)
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=s%25NhqT%26kYE%7C(z%20mg)