Vývoj inflačních čísel v České republice, jejich příčiny, vládní opatření a ekonomické debaty o jejich dopadech a budoucnosti.
Spotřebitelské ceny v Česku v září stouply meziročně o 2,5 procenta, inflace se tak zvýšila ze srpnových 1,9 procenta. Svůj předběžný údaj z minulého týdne potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Za nárůstem bylo zejména zdražení pohonných hmot, zároveň se zmírnil pokles cen potravin. Ve srovnání se srpnem spotřebitelské ceny stagnovaly.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu dál zdražily, tempo růstu cen ale v porovnání s předchozím týdnem, kdy ceny stouply téměř o dvě koruny, zpomalilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 nyní stojí průměrně 44,29 koruny, litr dieselu už je za 48,25 koruny. Od minulé středy benzin zdražil o sedm haléřů, nafta o 46 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle názoru analytiků by se přitom ceny paliv měly dále zvyšovat.
Ceny ropy a zemního plynu rostou a připlatí si už nejen řidiči, ale taky zákazníci v obchodech. Někteří ekonomové odhadují, že ceny za zboží se zvýší až o deset procent. Ceny tlačí nahoru zhoršující se situace na Blízkém východě a nedostatek nafty v Evropě. Benzin i nafta jsou teď zhruba o deset korun na litr dražší než loni. Vláda zatím k žádným opatřením nepřistoupila.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne dnes potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražily především pohonné hmoty, naopak potraviny zlevnily, například trvanlivé mléko a vepřové maso byly v srpnu meziročně levnější skoro o čtvrtinu a máslo téměř o dvě pětiny.
Důsledky inflace na sobě pociťuje 77 procent Čechů, což je nejméně za pět let. Téměř osm z deseti lidí se obává vlivu cen pohonných hmot. Lidé mají strach především z dalšího zdražování běžného života, potravin, energií, dopravy nebo bydlení. Vyplývá to z průzkumu, který pro Generali Investments v srpnu uskutečnila agentura Ipsos mezi tisícovkou respondentů.
Ceny paliv v Česku dál kontinuálně stoupají. Na některých čerpacích stanicích se pak cena nafty dostala na 49,90 Kč. Cena benzínu se pohybuje v průměru kolem 42,50 Kč. Cena paliv roste už několik týdnů. Mluvčí ministerstva financí Stefan Fous pro Echo24 uvedl, že ministerstvo situaci ohledně cen bedlivě monitoruje a je připraveno zasáhnout, ale nyní takový krok není podle ministerstva aktuální.
Některé základní potraviny by v příštím roce mohly zdražit. Týká se to zejména mlékárenských výrobků, které jsou v obchodech extrémně levné. Trvanlivé mléko se dá aktuálně sehnat za devět korun a máslo v akci atakuje dvacetikorunovou hranici. Podle ekonoma Jana Bureše proto uvidíme cenový nárůst v průměru o pět procent. Celková inflace by se mohla vyšplhat nad toleranční pásmo České národní banky.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zrychlil z červnových 2,9 procenta na tři procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice se meziroční míra inflace zvýšila z 1,1 na 1,3 procenta. Česko tak mělo v červenci druhou nejnižší inflaci v EU.
Rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027 získají rodičovský příspěvek 400 tisíc korun. Rodiče dětí narozených před novým rokem dostanou současnou o 50 tisíc nižší částku. Hnutí ANO přitom dříve takové selektivní navyšování kritizovalo, ministryně financí Alena Schillerová ho tehdy označila za diskriminační a hrozila za něj vládě Petra Fialy ústavní žalobou. „Byla inflace,“ hájí se nyní.
Potraviny v Česku mohou zlevňovat ještě několik měsíců. Očekávají to analytici na základě vývoje výrobních cen, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Naopak v průmyslu sílí podle odborníků inflační tlaky, jak se začíná výrazněji projevovat dopad dražších surovin v důsledku konfliktů na Blízkém východě.
Dnes zveřejněné výsledky výrobních cen docela jasně naznačují, že ceny potravin mohou klesat ještě několik dalších měsíců a brzdit tak českou inflaci i na podzim. Znovu totiž klesají ceny mléka, vajec, vybraného masa, takže vstupy pro zpracovatele fakticky zlevňují.
Sucho decimuje úrodu. Zřejmě to brzy pocítíme i v našich peněženkách. U některých druhů potravin ekonomové očekávají zdražení až o pětinu, a to už letos na podzim. V příštím roce potom podle jejich předpokladů začnou růst i ceny u téměř všech výrobků, zejména u masa nebo mléka.
Meziroční míra inflace v červenci vzrostla na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta podle očekávání. Hlavním důvodem bylo zvýšení cen pohonných hmot a zrychlení růstu nákladů vlastnického bydlení, tedy takzvaného imputovaného nájemného, uvedl v komentáři k vývoji inflace ředitel sekce měnové České národní banky Petr Sklenář. Nadále očekává, že ve zbytku roku bude celková inflace poblíž dvou procent.
Skoro dvě třetiny Čechů aktivně vyhledávají nejvýhodnější ceny potravin. A tak třeba vědí, kde nejlevněji sehnat máslo, a nebojí se kvůli tomu změnit i obchod. Podle ekonomů jsme si tento způsob nakupování osvojili během let vysoké inflace a ani po jejím odeznění se zvyklosti nemění. Slevy se ale nelíbí ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi (nestr. za SPD), který dokonce zpochybňuje jejich přínos pro spotřebitele a upozorňuje na kvalitu akčních potravin.
Spotřebitelské ceny za červenec meziročně vzrostly o 1,7 procenta, vyplývá z odhadu Českého statistického úřadu. Meziměsíčně jde o nárůst o 0,6 procenta. Nejvýrazněji stouply ceny služeb, a to o 4,7 procenta, největší zlevnění naopak zaznamenaly potraviny a nealkoholické nápoje. Konečnou hodnotu červencové inflace úřad zveřejní 11. srpna.
Jak to vypadá se českými zásobníky plynu? Podle aktuálních informací se zásobníky doplňují nejpomaleji za posledních patnáct let, ale nedostatek plynu nehrozí. Naopak lze podle ekonomů a analytiků očekávat, že příští rok dojde ke zdražení plynu a vyšší inflaci. Na konci července bylo v zásobnících 1,7 miliardy metru krychlových plynu, což je o třetinu méně než před rokem. Proč?
Harmonizovaná inflace v červnu klesla na 1,1 %, což představuje druhou nejnižší hodnotu v celé Evropské unii. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je toto číslo přímým důsledkem včasných energetických opatření, díky nimž se zemi podařilo opustit dřívější pozici jedné z nejvíce inflačních ekonomik EU. Ekonomové však upozorňují na specifické faktory výpočtu a dočasný charakter tohoto poklesu.
To je vše — jste na začátku příběhu.
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=s%25NhqT%26kYE%7C(z%20mg)
r4N.%24X%7C%5C.%7CG%5D&user=%26Yi'o%2FH*%22UwV*zDX&pid=s%25NhqT%26kYE%7C(z%20mg)
